Hlava předsunutá před osu těla. Není to zlozvyk hlavy — je to důsledek toho, co se děje o dvě patra níž, v hrudníku.
Z profilu je ucho výrazně před ramenem, brada mírně nahoru, vzadu na krku vzniká ostrý zlom. Často k tomu patří kulatá horní část zad a ramena stočená dopředu — samostatně se to vyskytuje málokdy.
Zkouška u zdi: postavit se patami, hýžděmi a lopatkami ke zdi. Když se zátylek zdi nedotkne, nebo jen za cenu záklonu hlavy, je hlava předsunutá. Dobré je nechat se vyfotit z boku — v zrcadle se člověk podvědomě narovná a nic neuvidí.
Za každý centimetr, o který se hlava předsune, přibude krční páteři několik kilogramů zátěže — páka se prodlužuje a váha hlavy se nemění. Odtud pochází bolest šíje, bolest hlavy i brnění do paže; předsunutá hlava je jejich společný jmenovatel.
Vzniká tam, kde se hodiny kouká dolů nebo dopředu: monitor pod úrovní očí, telefon v klíně, čtení v posteli, řízení. Podstatné je, že hlava se předsune jako odpověď na kulatý hrudník — když se hrudní páteř ohne, oči by mířily do země, a hlava se proto vyrovná dopředu a nahoru. Proto samotné „zatáhnout bradu“ nestačí.
Hlava se vrátí nad osu těla sama, jakmile se pod ní narovná hrudník. Spirální stabilizace proto nezačíná u krku: nejdřív se protáhne zkrácená přední strana a zapojí se řetězce, které stahují lopatky dolů a dozadu. Hrudní páteř se tím napřímí a hlava už nemá důvod jít dopředu.
Cvičí se ve stoje a v pohybu blízkém chůzi, protože právě v chůzi se držení buď zafixuje, nebo přeučí — a chodí se každý den. Samotné zatahování brady je užitečné jako připomínka, ale bez narovnaného hrudníku nemá kam se vrátit.
Když se přidá brnění nebo slabost v paži či ruce, závratě, poruchy vidění nebo potíže s rovnováhou. U dětí a dospívajících vždycky, když se držení mění rychle nebo se nedá vůlí narovnat — tuhé zaoblení není zvyk a řeší se jinak.
Cvičením na tuhle potíž vás průvodce v aplikaci Spiralista vede den po dni — od prvního cviku po celou sestavu.